Domov jako restart. Je to pro mě šance ukázat, že to, co mám za sebou, nebyla náhoda, říká Oliver Šatný

Oblékal reprezentační dres na vrcholných světových turnajích mládeže, vysloužil si pozvánku do kempu Buffala Sabres ve slavné NHL a dvě sezony strávil v prestižní zámořské juniorské soutěži GMJHL. V tu chvíli málokdo tušil, že dvacetiletý brankář OLIVER ŠATNÝ v uplynulém ročníku ohlásí návrat do tuzemska a propůjčí své služby Kolínu a později Litoměřicím. A možná stejně nečekaně vyslyšel po skončení minulé sezony hlas svého hokejového domova a dohodl se na spolupráci s táborským druholigovým týmem. „Cítil jsem ze strany Tábora velký zájem. Jsem za tu příležitost vděčný a rád bych pomohl k tomu, aby se mu to dlouholeté přání splnilo,“ prohlásil Oliver Šatný v následujícím rozhovoru.

Před třemi lety jste si zachytal na světovém šampionátu osmnáctek a později měl tu čest nahlédnout do nováčkovského kempu Buffala Sabres. V zámoří jste nakonec strávil dvě sezony v prestižní juniorské QMJHL. Jak významnou roli toto období ve vašem hokejovém životopisu sehrálo?
Všechny jmenované kapitoly mi daly do hokejového i osobního života hrozně moc, ať už se bavíme o možnosti reprezentovat svoji zemi na mistrovství světa do osmnácti let i na dvacítkách, nebo o působení v kanadské juniorce.  No a poznat, jak to funguje v kempu týmu z nejprestižnější soutěže na světě, to pro mě byl samozřejmě opravdový vrchol. Za všechny tyhle zkušenosti jsem neskutečně vděčný a měl jsem obrovské štěstí, že jsem je mohl prožít.

Ruku na srdce, s přihlédnutím k výše uvedenému to vypadalo, že máte dokořán dveře k zámořskému klukovskému snu, ale přesto jste se pro veřejnost trochu překvapivě vrátil zpátky do Česka.  Co vás k tomuto kroku přimělo?
Ne všechno jde vždy podle vašich představ, navíc tohle rozhodnutí nebylo až tak úplně na mně. Vyplynulo ze situace, ve které jsem se zrovna v tu dobu nacházel, ale určitě návratu zpět nelituju. Nebudu ale lhát, že pro mě minulá sezona nebyla těžká; pravděpodobně se jednalo o zatím nejtěžší situaci v mém hokejovém životě. O to větší chuť mám všem, a hlavně sám sobě ukázat, co ve mně je a čeho všeho jsem schopný.

Po zmíněném návratu do Česka jste v uplynulém ročníku navázal na předchozí několikazápasovou zkušenost z Ústí nad Labem a zakotvil v Chance lize. Nejprve v Kolíně, později v Litoměřicích. Jak na tuto sezonu zpětně nahlížíte?
Jsem vděčný za šanci, kterou mi v Kolíně i v Litoměřicích daly, a musím jim za ni zpětně poděkovat. Jak už jsem říkal, nebyla to pro mě jednoduchá sezona, ale snažil jsem se využít každou šanci, kterou jsem v bráně dostal. Zmínit musím skvělou partu a úspěch, kterého jsme s litoměřickým týmem dosáhli.

Za dveřmi je nová sezona a vy ji strávíte tam, kde jste vyrůstal a odrazil se k pozdější hokejové kariéře. Kdy a jak tato myšlenka vytryskla na povrch?
Už v průběhu sezony jsem slýchal, že i vzhledem k ambicím, které Tábor má, by tady byl o moje služby zájem. Po jejím skončení proběhlo pár telefonátů s vedením a členy realizačního týmu. Cítil jsem ze strany Tábora velký zájem a byl za něj moc rád, proto jsem se rozhodl pro návrat domů.

Taková rozhodnutí nebývají snadná a okamžitá. Co především vás přesvědčilo o tom, že je nabídka z Tábora ta pravá?
O ambicích na postup asi není potřeba nijak dlouze hovořit; aktuálně je to asi to hlavní, co tady teď všem kolem hokeje běží v hlavě. Byl bych rád, kdybych pomohl k tomu, aby se toto dlouholeté přání Táboru splnilo. Když to vezmu z osobního hlediska, znamená to pro mě skvělou šanci ukázat, že to všechno, co mám za sebou a o čem jsme mluvili, nebyla jen náhoda. Přiznám se, že svou roli v tom rozhodnutí sehrály i nějaké mé osobní důvody, ale ty tady nechci rozebírat.

Přesto, nehlodal ve vás červíček pochybnosti, zda bylo správným krokem upsat se až ve třetí nejvyšší soutěži, byť doma a v ambiciózním týmu? Přece jen, jste stále hodně mladý a ambiciózní gólman s velmi zajímavým hokejovým životopisem…
Pochybnosti jsou samozřejmě vždycky a všude, v každém rozhodnutí. Já si ale řekl, že to pro mě může být takový malý restart. Pokud na to budu opravdu mít a budu pro to jako vždy dělat maximum, tak se zpátky nahoru ke slunci vyšplhám. V Česku je navíc situace s gólmany skutečně složitá a takovou šanci, kterou mám teď v Táboře, by mi jen tak někdo nedal.

Jaké prostředí jste v táborské druholigové kabině našel?
Od mého odchodu se tady toho opravdu hodně změnilo. Kdybych použil jedno slovo, tak profesionalita. Těch týmů už jsem v Česku prošel docela dost, ale takový styl, jakým se k tomu nyní v Táboře přistupuje, bych ve většině prvoligových mužstev nenašel. Týká se to třeba i kluků v kabině, kde je fakt super atmosféra. V létě je naším nejdůležitějším posláním dobře se na sezonu připravit fyzicky, ale zároveň z nás udělat i dobře pracující tým a partu, což se myslím daří.

Mužstvo má za sebou podstatnou část přípravy na suchu. Co vám zatím přinesla a ukázala?
S ohledem na působení v Kanadě jsem měl v poledních letech vždycky individuální letní přípravu. I kvůli navázání správného týmového ducha jsem se letos rozhodl absolvovat letní přípravu s mužstvem, a myslím si, že jsem vůbec nešlápl vedle. I díky spolupráci s týmem STACA, kde normálně trénuju, a perfektní prací našeho kondičního trenéra Lukáše Pavláta věřím, že budeme na sezonu perfektně připraveni.

Pokusíte se fanouškům představit: co všechno vlastně obsahuje hokejová vizitka se jménem Oliver Šatný?
V každém zápase se hlavně snažím dodat týmu klid a jistotu, a dát mu i za nepříznivého stavu šanci na výhru. Ve své hře si jinak hodně zakládám na rychlosti a poziční hře.

A ta „civilní“?
Většinu volného času jsem teď vkládal do přípravy na vysokou školu, a obecně hodně i do sebepoznání. Doma máme takovou menší farmu, takže je rozhodně zábavu postaráno. Jinak mě baví hra na kytaru a čtení knih.

Týmové plány a ambice jsou táborským fanouškům dobře známé. Jaké si ale stanovíte své osobní cíle?
Jak už tady zaznělo, jsem vděčný vedení klubu za příležitost, kterou jsem tady dostal. Chci se opravdu dobře připravit na sezonu a vytěžit z ní co nejvíc. Představu o budoucnosti mám, a teď už bude jenom na mně, abych si za tím šel. Jdu den za dnem, nikam nespěchám a užívám si každou minutu.

Na co se v nadcházející sezoně nejvíc těšíte?
Bude skvělé mít svoji rodinu a přátele v hledišti. Samozřejmě to v sezoně nebudeme mít jednoduché, ale myslím, že s touto partou i se skvělými fanoušky v zádech máme šanci být úspěšní! Právě domácí prostředí tomu všemu dodá šťávu, kterou jsem dlouho neochutnal.