Nový trenér brankářů Hynek Kůdela: Napříč celým klubem vidím enormní chuť pracovat
Táborským hokejovým brankářům by se mělo v nadcházející sezoně dostat vskutku nadstandardní péče. O jejich práci, pohodu a rozvoj se už nyní stará nově vytvořený pětičlenný tým trenérů, jehož vůdcovské otěže třímá v rukách HYNEK KŮDELA.
Teprve dvaatřicetiletý kouč má za sebou velmi bohatou a rozmanitou kariéru především na scéně druhé i třetí nejvyšší soutěže. Jihočeští fandové si ho asi nejlépe pamatují z působení v českobudějovickém Motoru. Krátká kariérní epizoda zavedla rodáka z Uherského Brodu také do Norska a aktivní činnost zakončil působením ve Francii.
Práce s mladými brankáři se hokejovým životem Hynka Kůdely táhne už více než deset let, a jak sám říká, je pro něj především obrovským koníčkem a psychickým ventilem.
Jak se rodilo spojení HC Tábor – Hynek Kůdela?
Oslovil mě pan Krátoška a nastínil mi, jak by si přál, aby v Táboře fungovala práce s brankáři. Já jsem mu na oplátku řekl svou vizi případné spolupráce a domluvili jsme se, že by to tak mohlo fungovat. Musel jsem se ještě poradit s rodinou a probrat to v práci, abych všechno dokázal skloubit a po časové i fyzické stránce to vypadalo tak, jak je zapotřebí. Musím tedy poděkovat své ženě a zaměstnavateli,
že mi umožnili tuto nabídku přijmout.
Hokej vás provázel celým dosavadním životem, takže je
asi zbytečné ptát se na motivaci, která vás nyní zavedla
do táborského klubu…
Přesně tak. Hokej mám rád a beru ho jako svůj obrovský koníček. Je tedy jasné, že jsem u něj chtěl nějakým způsobem zůstat. Trénování je pro mě vyloženě mentální odpočinek. Při své práci, kdy s lidmi řeším finanční poradenství, dělám penzijní audity a podobně, musím neustále počítat a sedím hodně u počítače. Proto jsem rád
za určitou fyzickou zátěž, a jak už jsem říkal, beru to i jako psychickou úlevu.
Mluvil jste o určité své vizi, kterou si do Tábora přinášíte. Jaké jsou její základní kameny?
Není to nic nového. Co se týče mladých gólmanů, naším úkolem samozřejmě bude, abychom je v jejich rozvoji posouvali dopředu. Pro mě je zásadní, a vlastně úplně to nejzásadnější, aby je hokej opravdu bavil. Já sám se budu hodně soustředit na kluky z dorostu, abychom společně dokázali dobře pracovat a byl u nich patrný určitý progres.
To samé platí i pro juniory. U A-týmu už je ta práce samozřejmě jiná. S 'Gábičem' i 'Dvořkou' jsem ještě sám aktivně hrával. Oba už jsou to hotoví gólmani, kteří mají dost vlastních zkušeností. Jde tedy hlavně o to vytvořit jim potřebný servis, a možná s nimi věci ohledně chytání probírat více do detailů. Pokud budou chtít, rád přispěju i nějakými svými zkušenostmi.
Do každé práce si člověk přináší určité pilíře, na kterých je vystavěná. Jaké jsou ty vaše?
Tvrdá práce, poctivost, zábava. A platí i to, co říkal pan Hlinka: hlavně se z toho nepo…
První tréninky v Táboře máte za sebou. Co vám ukázaly?
Mluvil jsem s trenéry od těch nejmenších až po áčko, a musím říct, že napříč celým klubem vidím enormní chuť
do práce. Vnímám tady hodně patriotismu a srdce, což se mi moc líbí, protože si myslím, že ve velkých klubech právě tohle občas chybí. A každopádně je výborné, že se teď v Táboře kolem brankářů vytvořil početně i lidsky kvalitní tým trenérů. I ze svých kolegů cítím ohromnou chuť pracovat a vzdělávat se, učit se nové věci. Pevně doufám, že nám to vydrží.
Ve dvaatřiceti letech patříte k mladé generaci trenérů. S ohledem na vaši kariéru se nabízí otázka, zda vás to ještě netáhne do branky…
Vůbec ne. Musím říct, že tohle mám v sobě definitivně uzavřené. Prostě už jsem vypral, zabalil a odevzdal… (úsměv) Kdybych chtěl, tak jsem ještě hrát mohl, ale už mě to ničím nenaplňovalo. Tady ta práce mi dává daleko větší smysl.
