MOZAIKA: Kudy se ubírala modro-bílá pouť k vytoužené postupové metě?
Soudržná hokejová parta dovedla po čtrnácti letech modro-bílé barvy HC Tábor k branám druhé nejvyšší soutěže. Kudy její cesta vedla?
Proč jsou v Táboře…? Proto!
Základní část druhé hokejové ligy byla pro mužstvo s tak vysokými ambicemi proklatě dlouhá a vedle zajímavých taháků přinesla i dost více než rutinních utkání. A tak není divu, že v neochvějné dominanci kohoutů se tu a tam objevila dílčí drobná sleva. Nároční táborští fandové (a nejen oni) provázeli každou z nich pochybami a kritikou. To samozřejmě není nic neobvyklého… V rozhodujících fázích sezony a v klíčových momentech však vždy procitly všechny týmové a individuální schopnosti, kterými parta od Jordánu disponovala. Každý z hráčů vložil do postupové mozaiky přesně ten kamínek, který si do táborského působení přinesl. A výsledek? Tábor je naprosto zaslouženě znovu prvoligový!
Faktor Matěj Žajdlík
Z perfektně naladěného týmového motoru si dovolme vyzdvihnout jednu veledůležitou součástku: brankáře Matěje Žajdlíka. Mnozí se ptali: potvrdí v play-off skvělá čísla a statistiky ze základní části? Zvládne v náročném programu nápor na pozici neotřesitelné týmové jedničky? Ano! Matěj byl skvělý; v důležitých momentech zeď, v těch nejdůležitějších žulová skála! Pro maskovaného hrdinu v modro-bílé zbroji to byla fantastická sezona…! A nakonec tak nebylo zapotřebí uvést do služby další kvalitní strážce táborského brankoviště Olivera Šatného a Vojtěcha Hambálka, byť i oni odvedli v pozici náhradníků velmi svědomitou práci. A to ještě číhal v záloze věčně dobře naladěný tahoun domácí ligové juniorky Ondřej Šrámek.
Lukáš Pech
Velezkušený centr musel v rozehrané sérii se Znojmem z rozjetého play-off odstoupit z vážných rodinných důvodů. Táborská parta v tu chvíli bojovala i za něj; vstříc vysněnému cíli ji hnal mimo jiné i jeho dojemný vzkaz a gratulace, kterými povzbuzoval své spoluhráče po každém úspěchu.
Splněný úkol měrou vrchovatou
Jestliže táborští hráči coby ústřední favorit soutěže byli trvale pod enormním tlakem, pro trenérský štáb kohoutů – i s ohledem na předcházející těžké období – to platí dvojnásob. Zvládl ho bravurně. Pokora, klid, pozitivní přístup v každém příznivém i nepříznivém okamžiku, ohromný kus profesionální práce s týmem složeným z řady výrazných individualit – všechny tyto devízy dospěly ke konci, který si celý hokejový Tábor moc a moc přál. Hluboký respekt!
Mladíci v záloze
V průběhu vyřazovacích bojů fungovala v rámci táborského týmu pod pracovním označením taxi squad. V plné pohotovosti a tréninkové zátěži zůstávala skupina hráčů, kterou tvořili kluci z domácí juniorky, již známí mladí pomocníci z Liberce a Českých Budějovic a hráči stávajícího áčkového kádru, kteří se momentálně nacházeli mimo vybranou sestavu. Například liberečtí Vojtěch Hambálek s Markem Macháčkem a budějovický forvard Štěpán Hoch žili s týmem do poslední chvíle a jejich radost z úspěchu táborského souboru hovoří za všechno. Ostatně ani v oslavách nehráli druhé housle…
Soudržnost
Všechny výše uvedené fragmenty týmového mechanismu se scházejí k jednomu jedinému bodu: fantastické partě, která se v šatně HC Tábor sešla. Hokejisté s nezměrnými zkušenostmi z vyšších soutěží, stávající členové kádru z předchozích sezon včetně mladých i velezkušených odchovanců, trenéři i realizační tým. Ti všichni vytvořili soudržný mechanismus s jediným modro-bílým srdcem. Klišé? Kdepak… Různorodost členů kádru poskládaného k naplnění obrovských ambicí mnohdy promění tým v nefungující skupinu egoistických individualit. Jak skvělý dar, že se tato hrozba vyhnula táborské kabině velkým obloukem.
Oázy klidu
Semifinálová i finálová série na Moravě, resp. ve Slezsku vnesla do programu také dvojutkání na stadionech soupeřů. Táborští na ně cestovali s předstihem a byli nuceni hledat ubytování. Při zápasech ve Znojmě našli svůj azyl v nedalekých Havraníkách v resortu Vinařství Thaya, na havířovské misi přijali již vyzkoušený a dokonale vyladěný dočasný domov ve frýdecko-místeckém Hotelu Terasa. Jarní kulisa v kraji vína i na břehu přehrady Olešná byla doslova koncentrátem klidu. Jaký kontrast s těžkou šichtou, kterou podstupovali ve znojemském orlím hnízdě i v nepřívětivém prostředí havířovského kotle…!
DĚKUJEME, FANOUŠCI!!!
To nejvzácnější nakonec! Jestliže věta „sport se dělá pro fanoušky“ mnohdy působí jako zdvořilostní klišé, v případě Tábor je právě pouto mezi hokejem a sportovními fandy alfou omegou všeho snažení a dění. To, co vybudovali táborští diváci v letošním play-off, bylo doslova pohádkové. Silným momentem tohoto organismu byla nevídaná podpora při venkovních duelech semifinále a finále, především pak v rozžhavené atmosféře havířovské GC arény.
A postupový pátý finálový duel? Odborníci na jazyk český budou muset moc a moc přemýšlet, aby našli slovo, které plně vystihne to, co se na táborském zimním stadionu dělo. Než se jim to podaří, spokojme se s jediným slovíčkem: DÍKY!
