Nový muž u kormidla Tomáš Hamara o nové výzvě, prvních dojmech a přáních
Náročné první týdny v táborském angažmá prožívá nový hlavní trenér a sportovní manažer A-týmu Tomáš Hamara. Následující povídání přibližuje jeho příchod k Jordánu, práci na skladbě prvoligového kádru i bezprostřední dojmy z úvodních dní v táborském prostředí. A co všechno o sobě dvaapadesátiletý kouč ještě prozradil?
Na začátku května jste byl oznámen novým sportovním manažerem a hlavním trenérem A-týmu HC Tábor. Kudy se ubírala vaše cesta do táborského angažmá?
Seběhlo se to všechno dost bleskově, byla to otázka tří nebo čtyř dnů. Oslovil mě pan Šušák (předseda klubu – pozn. aut.) a v podstatě hned se všechno začalo řešit. Nějaké povědomí o táborském hokeji jsem měl – mimo jiné tady mám i velmi dobrého kamaráda – a nabídka odtud mě opravdu mile překvapila. Jak už jsem říkal, bylo to všechno velmi rychlé.
S ohledem na platnou smlouvu u extraligového celku Mountfieldu to pro vás nemuselo být zrovna snadné rozhodnutí. Čím jste se nakonec nechal zlákat na jih Čech?
V Mountfieldu mi běžel platný kontrakt a musím říct, že mi tam po celé tři roky nic nechybělo a byl jsem spokojený. Nabídka z Tábora mě ale velmi oslovila, protože spojovala pozici sportovního manažera a hlavního trenéra, což je podle mě pro fungování týmu jen dobře, a tak si ho představuji. V této roli mi umožňuje složit si mužstvo podle svého uvážení, nebo lépe řečeno v konzultaci s kolegy z realizačního týmu. A pak za to samozřejmě přijmout plnou odpovědnost. V této sezoně budeme pokračovat prvotně s hráči, kteří tady hráli a vybojovali si postup. Určitou proměnou ale tým pochopitelně projde.
V trenérské branži už máte hodně za sebou. Jak výraznou výzvu pro vás angažmá u prvoligového nováčka představuje?
Vnímám to jednoznačně jako posun. Dostat se z role asistenta na post hlavního trenéra a k tomu i na pozici sportovního manažera je bezesporu velkou výzvou. Informace, které jsem už měl, anebo je tady později získal, vedly k tomu, že to tady funguje na velice dobré úrovni. Pracuje se tu s vizí hrát první ligu dlouhodobě a nastavit všechno tak, aby se Tábor do této soutěže pevně začlenil a byl jejím stabilním účastníkem.
Euforická sezona táborského mužstva skončila o dost déle než většině ostatních týmů Maxa ligy, navíc váš příchod k Jordánu se stvrdil až po jejím skončení. Na rozkoukání v novém prostředí jste tedy příliš času neměl…
Bylo už řečeno, že jsem do té práce vstoupil v podstatě ze dne na den a byl si dobře vědom toho, jak náročný začátek mě čeká. Hokej prostě takové věci přináší. Když to vezmu z osobního hlediska, moji blízcí už jsou na to zvyklí a vědí, že když někam přejdu, musím se tomu věnovat na sto procent a všechno ostatní jde stranou.
Prvotním úkolem ve vaší pozici je samozřejmě skladba hráčského kádru. Máte už v tomto směru „čistý stůl“?
Je jasné, že v těch prvních deseti dnech to bylo dost hektické, ale co jsem si předsevzal, to se povedlo zvládnout. Osobně jsem se sešel se všemi hráči, kteří tady působili, i s těmi, kteří nově přijdou. Musím říct, že k dnešnímu dni jsme kromě dvou hráčů se všemi domluveni. Těší mě, že mám zatím veskrze samé kladné dojmy. Platí to i o zmíněných pohovorech s hráči. Stále z nich čiší euforie a radost z toho, čeho se podařilo dosáhnout. Byly tam samozřejmě i méně příjemné chvilky, protože ne se všemi jsme se dohodli na pokračování nebo na podmínkách. Jinak ale vnímám vesměs vše pozitivně, nejen v případě hráčů, ale i lidí z realizačního týmu a dalších záležitostí. Z druhé strany tady je i řada věcí, které je třeba poupravit a změnit, abychom se zase posunuli o krok dál a jméno táborského hokeje dál vzkvétalo.
Jak moc známým či neznámým hokejovým prostředím pro vás Tábor je?
Určitý přehled mám, ale víceméně jsou to obecné informace. Vím, s jakými cíli se tu už více než dva roky pracuje a čeho se táborský hokej snaží dosáhnout, ale do detailů všechno teprve teď poznávám a vstřebávám. Osobní vzpomínku mám z minulosti jen na to, že jsem tady hrál ještě jako dítě na turnaji. Pamatuji si, že jsme nepředvedli, co jsme měli, za což nás trenér potrestal a museli jsme vedle stadionu běhat kopečky, které tady byly.
Primární cíle pro mimořádně náročnou sezonu v nové soutěži jsou samozřejmě jasně stanovené. Zajímá nás ale také vaše osobní přání, která si do sezony ponesete. Prozradíte nám je?
Chtěl bych prožít klidnou sezonu, což samozřejmě dost dobře nejde. Přál bych si ale, abychom se dobře připravili na hokej, který chceme hrát, bavili jím fanoušky a pokud možno se co nejdříve vyhnuli problémovým pozicím v tabulce. Bylo by fajn se dostat do klidných vod a získat díky tomu klid na budování týmu do dalších sezon v první lize. Osobně bych byl moc rád, kdybychom měli dobrou ruku při sestavování kádru a vrátilo se nám to v podobě kvalitní hry a spokojenosti fanoušků i vedení klubu.
Na závěr vás poprosíme o letmou vizitku adresovanou táborské hokejové obci. Jakým typem člověka a trenéra je Tomáš Hamara?
Přiznám se, že jsem dřív býval hodně impulzivní trenér, ale za poslední tři, čtyři roky jsem se v tomhle směru trošičku změnil a zklidnil. Hráčům budu asi víc nápomocný dobrou radou než nějakými emotivními výlevy. S přibývajícím věkem jsem se víc uklidnil a naučil se věci řešit s větším nadhledem. Když se potřebuji zrelaxovat, mám vedle Prahy, kde bydlím i druhé skoro rodinné zázemí v podobě sadu na Moravě. Starost o stromy, pěstování a všechna ta práce kolem toho mě hrozně baví. Díky ní si odpočinu a vyčistím hlavu. Navíc jsem si před dvěma roky pořídil psa a musím říct, že je to opravdu nejlepší přítel člověka.
