Marcel Dvořák o proměně týmu: Nemohlo to trvat věčně, budeme se s tím muset porvat
Obránce Marcel Dvořák stojí v předsálí své čtvrté sezony v táborském dresu. Uplynulý ročník mu předčasně ukončilo vážné zranění z osmifinálového kláštereckého ledu, v současnosti už je ale znovu připraven vrhnout se do boje se soupeřovými útočníky.
Pětadvacetiletý bojovník odvádí pro táborské mužstvo velmi spolehlivé služby. Při výrazné obměně, kterou v současnosti táborský kádr prochází, by se měl právě on ujmout role jednoho z klíčových mužů modro-bílé družiny.
Uplynulá druholigové sezona pro vás měla hořkou tečku v podobě vážného zranění klíčku. Co následovalo?
„Podstoupil jsem operaci a měl v sobě šrouby. Měsíc jsem nemohl dělat vůbec nic, další dva měsíce vyplnila rehabilitace. Do letní přípravy jsem se zapojil o dva týdny později. Něco jsem dělal individuálně, a co šlo, to jsem absolvoval s týmem. Něco podobného už jsem si prožil s ramenem a není to samozřejmě žádný med. Doufám, že už jsem si to zlé vybral.“
V současné době už mužstvo podstupuje ostrý tréninkový dril na ledě. Je to hodně náročné?
„Začátky jsou vždycky těžké, každý si zvyká na výstroj a podobně. K hokeji to ale patří a postupně se do toho všichni dostaneme. Tady v Táboře je příprava vždycky hodně náročná. Pro některé nové kluky to může být novinka, ale stejně jim nezbývá nic jiného, než se s tím vypořádat… (úsměv)“
První z osmi naplánovaných přípravných utkání vás tentokrát čeká o týden déle než loni a ty další půjdou v rychlém sledu. Může to mít na předsezónní období nějaký vliv?
„Je fakt, že loni jsme šli do prvního zápasu už po nějakých dvou nebo třech trénincích. Zásadní změnu bych v tom ale neviděl. Budeme mít víc času se na ledě adaptovat a myslím si, že i trenéři dostanou větší prostor poznat tým a nějak ho poskládat.“
Zpátky k vám. V předchozích třech sezonách nastupoval téměř výhradně po boku Luboše Heršálka, který ale po uplynulé sezoně ohlásil konec. Bude to pro vás velká změna?
„S Heršusem jsem hrál tři roky a zvykli jsme si na sebe; věděli jsme, co od sebe čekat. Teď je pryč a nic s tím neudělám. To ale platí i pro další kluky. Tým, který jsme tu v předchozích sezonách měli, nemohl hrát takhle pohromadě věčně. Po minulé sezoně zkušení kluci včetně Luboše odešli a ti mladší se teď musejí snažit ukázat, že na to mají, a že je můžou postupem času nahradit.“
Jak vidíte s ohledem na velkou obměnu kádru novou sezonu?
„Jak už jsem řekl, čtyři roky tady hrál tým výborně, ale bylo jen otázkou času, kdy bude muset dojít k jeho obměně. Nemohlo to trvat donekonečna. Teď se nějakým způsobem vydává na novou éru; změn je samozřejmě hodně, ale všichni, co tu jsme, se s tím budeme muset porvat. Je třeba tomu dát čas; samozřejmě čím dřív si všechno sedne, tím lépe. Přál bych si, aby to tak brali i fanoušci a nezanevřeli na nás, když se zrovna něco nepovede. My se jim budeme snažit předvést co nejlepší hokej. Když budeme všichni bojovat na sto deset procent a plnit si svoje úkoly, mohlo by to být dobré.“
