Václav Krliš nejde do neznáma. Jeho cíle? Pomoci týmu a získat zpět chuť do hokeje
Šestadvacetiletý útočník Václav Krliš má za sebou sedm sezon na scéně druhé nejvyšší soutěže, a před sebou několik stěžejních úkolů. Ty hokejové už budou spjaté s modro-bílými barvami táborského HC, do kterých se v úvodu tohoto týdne převlékl. Kudy se ubírala cesta plzeňského odchovance k novému angažmá u Jordánu? S jakými plány do něj vyrukuje? A co všechno ho v nejbližší době čeká?
V uplynulých sezonách jste se řadil ke stálicím druhé nejvyšší soutěže. Jaké cesty vás přivedly k dohodě
s HC Tábor?
Na úvod musím říct, že mě zájem Tábora potěšil. Vím, že jsou tady už několik let velké ambice, a to je vždycky důležité. V loňské sezoně jsem byl zraněný a úplně se mi nedařilo, i proto jsem rád, že se mi trenér Tomáš Matušík ozval. Svou roli sehrála i lepší dojezdová vzdálenost, protože jsem Plzeňák. Ta nabídka mě každopádně oslovila
a rozhodl jsem se, že ten krok udělám.
Co všechno víte o táborském hokejovém prostředí?
Z osobního hlediska nejdu úplně do neznáma. K Táboru jsem měl vždycky vztah přes jednoho z mých nejlepších kamarádů, který tady vyrůstal. V týmu taky pár kluků znám; hrával jsem třeba s Jirkou Severou a o Táboře jsme se poměrně často bavili. Byl jsem se tady několikrát podívat na zápas, třeba ještě jako malý kluk s tátou při postupu
do první ligy. No a párkrát jsem tu sám hrál jako soupeř. Upřímně řečeno, vždycky tady bylo na hokeji hodně diváků
a pro cizí tým to bylo dost nepříjemné prostředí. Z opačné strany to ale musí být hrozně fajn a těším se na to.
S jakými osobními plány do sezony vykročíte?
Přál bych si, abych dokázal naplnit to, co ode mě očekává vedení, a co ode mě budou očekávat i fanoušci. Jsem přece jen hráč, který sem přichází z vyšší soutěže a měl by být pro tým platný a schopný pomoci mu k cíli, který je tady jasně daný. A hlavně věřím, že se mi vrátí chuť do hokeje, protože tu už jsem v první lize moc neměl.
Jméno Václav Krliš je pro táborské fanoušky nové. Co od vás mohou na ledě očekávat?
Myslím si, že jsem poměrně bruslivý typ hráče, který umí být zodpovědný a na ledě se na nic nevykašle. Zamlada jsem dával relativně dost gólů, takže věřím, že bych mohl mužstvu i v tomto směru pomoci. Hlavně ale doufám, že nezůstane jenom u toho, co si tu teď říkáme, a že budu opravdu schopný to všechno lidem ukázat.
Do ostrého startu sezony zbývá ještě dost času, ale vy osobně budete už teď na jaře zdolávat jinou náročnou a důležitou metu…
Na konci května mě čekají státnice na právnické fakultě v Plzni. Po těch letech boje na hokejové i školní frontě už bych to chtěl mít zdárně za sebou, abych se zase mohl daleko více soustředit na hokej. Doteď to bylo opravdu složité. Když jsem měl zkouškové období, tak se mi obvykle moc nedařilo, a naopak mi bylo omíláno, že jdu do školy, nemůžu
na trénink a podobně… To už snad teď pomine a budu z toho všeho mít zase radost.
